Co je arteterapie a jak nám může pomoci

„Při tvorbě s barvami, přírodními materiály či hlínou dochází k uvolnění emocí a napětí, které nám dává možnost nahlédnout na svůj příběh z jiné perspektivy“, říká v rozhovoru o arteterapii Lucie Antes, která přijala pozvání do naší rubriky Potenciál

Potenciál je magazín o seberozvoji, work-life balance, úspěchu, duševní hygieně a důležitosti zdravého životního stylu. Každý měsíc přináší rozhovor s hosty, kteří vynikají ve svém oboru.

Lucie Antes je arteterapeutka, která má zkušenosti zejména s lidmi s duševním onemocněním. Kromě zaměstnání v sociálních službách má také vlastní praxi, ve které se věnuje individuální arteterapii a skupinové terapii. 

Arteterapie je způsob psychoterapie, která klientům pomáhá hlavně ve chvílích, kdy slova nestačí a je těžké se v nich orientovat. Využívá se při ní výtvarné vyjádření, které může mít různé podoby. Práce s hlínou dobře pomáhá vstřebávat vztek a napětí, zatímco například pomocí malby či kresby se dostáváme k tématům ze svého života. Ty pak vidíme vizuálně před sebou a tím se nám snáze pojmenovává, co nám slouží a co by naopak bylo dobré změnit. Arteterapie je velmi široká disciplína, která mimo jiné zahrnuje také práci s dechem, relaxaci, imaginaci, hudbu, vnímání uměleckých děl a mnoho dalšího. 

Lucie, co u vás bylo dřív - výtvarno nebo terapie?

U mě bylo dřív výtvarno, vystudovala jsem střední uměleckou školu. Vnímala jsem, že umění má léčivé účinky, samotnou mě často podporovalo, když mi nebylo dobře a stále mi malba pomáhá. Chtěla jsem lidi provázet, když se jim cesta v životě zamotá. Zjistila jsem, že arteterapie je skvělý pomocník a dala se na studium arteterapie.

V čem je arteterapie specifická oproti ostatním terapeutickým směrům?

Jedinečnost arteterapie skýtá v tom, že čas při ní strávený má svoji vizuální podobu. Tvorba se dá archivovat, později se k ní můžeme vracet, vnímat ji s odstupem, všímat si posunů, které člověk často běžně nevidí. V tom, jak tvoříme obraz, se odráží náš postoj k životu, naše strategie a emoce. Dále také nabízí podporu při změně. Pokud umíme se změnou zacházet na obraze, zvládneme ji pak lépe aplikovat i v běžném životě. Učí nás také zacházet s emocemi. Můžeme třeba výtvarně ztvárnit smutek a dále s ním zacházet – roztrhat ho, přemalovat nebo přijmout tak, jak je. Vše vidíme před sebou. Tvorba je upřímná, vychází z nás, ať si to uvědomujeme nebo ne. Věřím, že pokud člověk rozvíjí tvořivost a zvídavost, mnohem lépe v životě zvládá změny a těžké situace. 

Pro koho je arteterapie vhodná? Mohou ji vyzkoušet lidé, kteří malovat neumí a nemají k umění žádný vztah?

Při arteterapii není vůbec nutné umět malovat. Cílem není vytvořit obraz nebo sochu. Výtvarný artefakt se nijak nehodnotí, jde o proces a uvědomění si toho, co při tvorbě prožíváme. Nabízí možnost reflektovat dílo z hlediska témat či symboliky a také toho, jak se tvorba postupem času mění. To často koresponduje s tím, jak se my sami rozvíjíme. 

Jak arteterapie probíhá? Skupinově nebo jednotlivě?

Arteterapie probíhá individuálně i skupinově, je možné ji využívat i v rodinné či párové terapii. 

Co při ní můžete zažít?

Zažít můžete tvorbu s barvami, přírodními materiály či hlínou, při které dochází k uvolnění emocí a napětí a vy tak máte možnost na svůj příběh nahlédnout z jiné perspektivy. V případě skupinové arteterapie si skrze společnou tvorbu můžete všimnout, jak reagujete ve skupině lidí, jak dokážete spolupracovat, co je pro vás těžké a co naopak můžete využít. Zjistíte, že ostatní lidé mohou řešit podobné věci. Dále také získáte jiný pohled na vaše téma. I vy můžete dalším lidem svůj pohled poskytnout a tím se vzájemně obohacovat. 

Jaké techniky arteterapie jsou vám nejbližší?

V arteterapii mě nejvíce zajímá využití výtvarného materiálu tak, aby byl sám o sobě léčivý. Baví mě skrze tvorbu odbourávat úzkosti a mechanismy, které nás brzdí. Pokud například někdo potřebuje mít v životě vše pod kontrolou až tak, že mu to překáží ve spokojenosti, pomůže mu se v tvorbě uvolňovat skrze vodové barvy, které pod kontrolou nikdy tolik nemá. A v kombinaci s rozhovorem a sdílením se bezpečně učit takové situace zvládat. 

Se kterým technikami nejčastěji pracujete?

Vždy se snažím v daný moment použít techniku či vymyslet téma, které nejlépe skupinu či jednotlivce podpoří. Ve své práci využívám techniky, které podporují hledání silných stránek a jejich rozvoj. Dále pracuji s terapeutickými kartami, technikami pro odpoutávání se od minulosti, užívání si každodennosti. Klienti si uvědomují symboliku barev a vytváří emoční slovníky, ve kterých si popisují, jak prožívají emoce a jak ovlivňují jejich chování. 

Můžete uvést nějaký příklad cvičení? 

Někdy se může stát, že má klient z výtvarného vyjádření strach. Pak využívám techniky pro odbourání těchto obav. Pomoci může například koláž, kresba se zavřenýma očima nebo propojení s hudbou. Zkušenost s odstraněním strachu pomáhá nebát se novot a přijímat nedokonalosti v životě.

Co byste vzkázala našim čtenářům?

Ať se nebojí obrátit na odborníka, pokud se necítí dobře. Některé věci dokážeme sdílet jen s cizím člověkem a terapie je pro toto bezpečný prostor. 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení