Spánek vs. pleť: jak se vyspat do krásy?

Existuje mnoho faktorů ovlivňujících zdraví a vzhled naší pokožky. Ať už se jedná o pobyt na slunci, způsob stravování, stres nebo délku a kvalitu odpočinku, nejsvrchnější vrstva kůže je neustále vystavována určitému náporu.

V průběhu dne naše tělo vykonává řadu velmi náročných operací, ze kterých se regeneruje když spíme. The National Sleep Foundation doporučuje, aby každý dospělý jedinec odpočíval šest až devět hodin denně, přičemž noční spánek na pravidelné bázi zpomaluje stárnutí pokožky a urychluje její zotavení z poškození. Nedostatek spánku pokožku zejména v oblasti obličeje - pleti - vysušuje, zapříčiňuje ztrátu její pružnosti, vznik vrásek a zabraňuje v hojení ran a zánětů.

Kůže, největší orgán lidského těla, slouží jako bariéra proti vnějšímu prostředí. Chrání nás před mrazem, slunečním zářením nebo například klimatizací. Regenerace kožních buněk je tak zásadní a jednotlivé regenerační procesy v těle probíhají v noci při spánku dvakrát rychleji než ve dne. K nejintenzivnější fázi zotavení přitom dochází mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Během fáze hlubokého spánku se uvolňuje růstový hormon zodpovědný nejen za růst svalů, posílení kostí a vývoj těla, ale také zahuštění pleti. Spánková deprivace a nedostatek odpočinku může vést k nedostatečné produkci růstového hormonu, celkovému snížení jeho hladiny v krvi a v neposlední řadě může pokožka začít ztrácet na své tloušťce. Ve výsledku se mohou začít rozpadat kolagenová vlákna a elastická tkáň, které mají na starost pevnost pokožky a vznikají tak vrásky. 

Tip: Jednou ze tří látek, ze kterých je B•Side složený je forma hořčíku bisglycinát obsahující glycin. Glycin z jedné třetiny tvoří kolagen, stavební materiál chrupavek, kostí, cév a také kůže, který je nezbytný pro zpomalení stárnutí pleti a zjemnění vrásek.

Nejdůležitější roli při spánku hraje spánkový hormon melatonin. Melatonin produkovaný v epifýze (šišince) řídí náš denní a noční rytmus a zajištuje, že večer pociťujeme únavu, usínáme a další den ráno se zase probouzíme. Pro hebkou a zdravou pleť je spánkový hormon žádoucí. Trpíme-li nespavostí melatonin není uvolňován v dostatečné míře.

Spánek na naši pokožku působí jako přírodní protizánětlivý lék. Jeho nedostatek (méně něž šest hodin) se na nezregenerované pleti může projevit náchylností k infekcím a několika více či méně viditelnými stopami:

  • Hlubší vrásky, póry a linky
  • Zašedlá barva pleti
  • Kruhy pod očima a zarudnutí očí
  • Dehydratace kůže

 

Chronická nespavost může způsobovat, že vypadáme starší než ve skutečnosti jsme. Rutinní nedostatek odpočinku zvyšuje známky přirozeného stárnutí a naše pokožka je tak více uvolněná a laxní. Výzkum publikovaný v publikaci Clinical and Experimental Dermatology (2015) prokázal korelaci mezi kvalitou spánku a přirozeným stárnutím u šedesáti žen. Ženy, které spaly sedm až devět hodin denně měly mnohem nižší skóre vnitřního stárnutí oproti ženám, které spaly méně než sedm hodin denně. Vědci též upozornili, že špatná kvalita spánku je spojena se sníženou bariérovou schopností kůže, která se stává dehydratovanou a celkově zhoršuje spokojenost se vzhledem. 

Reference:

Chaput, J. P., Dutil, C., & Sampasa-Kanyinga, H. (2018). Sleeping hours: what is the ideal number and how does age impact this?. Nature and science of sleep, 10, 421–430. [https://doi.org/10.2147/NSS.S163071]

Hirshkowitz, M., Whiton, K., Albert, S. M., Alessi, C., Bruni, O., DonCarlos, L., Hazen, N., Herman, J., Katz, E. S., Kheirandish-Gozal, L., Neubauer, D. N., O'Donnell, A. E., Ohayon, M., Peever, J., Rawding, R., Sachdeva, R. C., Setters, B., Vitiello, M. V., Ware, J. C., & Adams Hillard, P. J. (2015). National Sleep Foundation's sleep time duration recommendations: methodology and results summary. Sleep health, 1(1), 40–43. [https://doi.org/10.1016/j.sleh.2014.12.010]

Oyetakin-White P, Suggs A, Koo B, Matsui MS, Yarosh D, Cooper KD, Baron ED. Does poor sleep quality affect skin ageing? Clin Exp Dermatol. 2015 Jan;40(1):17-22. doi: 10.1111/ced.12455. Epub 2014 Sep 30. PMID: 25266053. [https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25266053/]